Přímá řeč
Bývá často součástí vypravování. Přímou řeč dáváme do uvozovek.
Přímá řeč bývá uvedena větou uvozovací. V ní se dovídáme, kdo mluví a jakým způsobem.
Uvozovací věta může stát před přímou řečí nebo za ní nebo bývá do přímé řeči vložena.

                                             Schéma přímé řeči
a) Věta uvozovací: " Přímá řeč . "
Příklad: Iva řekla: "Tatínku, dívej se. "

b) "Přímá řeč , " věta uvozovací.
Příklad: "Tatínku, dívej se, " řekla Iva.

c) "Přímá řeč, " věta uvozovací, "přímá řeč - pokračování."
Příklad: " Tatínku, " řekla Iva, "dívej se."

Každé vypravování s přímou řečí můžeme převést ve vypravování s řečí nepřímou.
Příklad:
"To je docela lehké," řekla Terezka. (přímá + uvozovací věta)

Terezka řekla, že to je docela lehké. (nepřímá řeč)